Jezero Titicaca

2 denni vejlet na Titicaca - prvni den jsme dojeli z La Pazu od hrbitova busem do Copacabana. Tam jsme nasli ochotnou pani, ktera nam za uplatu sehnala taxikare a prevoznika, kterej nas jeste vecer dopravil na Isla Del Sol. Tam jsme akorat pri zapadu slunce vybalili stan a zalehli :) Dalsi den hooodne lina prochazka po ostrove, super obidek (pstruzi z jezera aj.) a potom odpol navrat privozem do Copacabana a odsud zase busem zpatky do La Pazu. V Copacabana jsme jeste jen tak tak stihli zapad slunce u mistni katedraly.

mapka

28 Photos

Dzungle

3 denni vejlet do pralesa - letadlem z La Pazu do Rurrenabaque, odtamtud par hodin jeepem po silene prasny a rozflakany ceste k Santa Rosa. Tady jsme presedlali z jeepu do lodky a plavili se po proudu reky do Camp Moskyto, kde jsme meli zakladnu. Po ceste jsme z lodky civeli na krokodyly, kapibary, opicky, ruzny volavky, zelvicky apod.

Dalsi den jsme vyrazili hledat anakondy, ale bohuzel bylo zatazeno, takze anakondy byly zalezly a nasli jsme kulovy ;( Vecer jsme jeste vyjeli na pivko (mistni Pilsner) a zapad slunce do Sunset Bar. Po ceste zpatky uz byla tma, tak jsme mohli sledovat, jak se pekne odrazi svetlo baterek v ocich krokodylu - nebylo jich zrovna malo :)

Posledni den jsme sjeli kousek nic po proudu a chytali pirane na kousky masa - bylo jich silene moc, takze to slo strasne snadno a kazdej jsme si jich par chytil. Dokonce jsme si jich par nechali upect k obedu, abych okusili jejich masicko - za moc to ale nestalo. Po O uz jsme jeli z5 proti proudu k jeepu, zpatky na letiste a zase nahoru do La Pazu. Ten let je pomerne zajimavej, pze La Paz je v cca 4000m, Rurrenabaque v cca 200m, takze cestou zpatky se porad stoupa a stoupa a pak najednou letadlo pristane - opacnym smerem zase naopak :)

mapka

26 Photos

Tiwanaku

Asi pul denni vylet na nejznamejsi Bolivijsky vykopavky - Tiwanaku. Sice jsme omylem prejeli skoro az do Peru, ale nakonec to vyslo a prosli jsme se za horentni sumu 10USD po techhle asi nejznamejsich a turisticky nejproflaklejsich Inckych vykopavkach. Zajimavy na tomhle miste krome samotnych vykopavek je to, ze tu kdysi byl breh jezera Titicaca, ktery je ted cca 10km daleko. I prez zakaz foceni se mi podarilo par fotek ulovit :)

info o Tiwanaku na Wikipedii

mapka

11 Photos

Salar de Uyuni, laguny, vulkany, Potosi

Pro mne osobne asi nejzajimavejsi cast Bolivie (hned po horach :)). Tahle cast na JV Bolivie je krome jinyho vyhlasena tim, ze je tu nejvetsi kosa - teploty v noci se muzou pohybovat treba i kolem -15 - -20°C a pres den sice extremne prazi slunce, ale casto je teplota taky lehce pod nulou a do toho vitr. Takze proto ty zdanlive nesmyslne teply ohozy a cepice + rukavice :) Prakticky cela oblast je "dole" od cca 3600 do 4900mnm, vulkany casto kolem 6k.

Jeden vecer jsme vyrazili z La Pazu nocnim (udajne) spacim busem do mestecka Uyuni. Nastesti to bylo aspon bez presedani, ale cesta celkem brutal - dost zima a silene derava silnice. Rano pred 7 nas vyhodili z busu do zimy - nastesti jsme objevili pizerii primo naproti agenture, kde jsme meli asi kolem 9 nastoupit do jeepu a vydat se na 3 denni trasu pres Salar de Uyuni, laguny apod a zpet do Uyuni. Prvni den jsme videli pohrebiste vlaku, solnou vesnicku Colchani, projeli 100km+ pres Salar, kochali se maxikaktusama na Isla del Pescada a nakonec prespali na brehu Salaru v baracku kompletne postavenym ze soli.

Druhy den uz jsme se vzdalili od Salaru a jeli smerem k lagunam a vulkanum. Videli jsme lagunu Canapa s furou plamenaku, Arbol de Piedra (kamennej strom), [url=http://en.wikipedia.org/wiki/Vicu%C3%B1a]Vicunas[/url], zaboulderovali jsme si na skalkach s krasnou strukturou s vyhledem na 5k+ vulkany, pichli jsme pneu :) a nakonec jsme dorazili do narodniho parku Eduardo Avaroa u rude zbarveny laguny Colorado. Tam jsou asi uplne nejvetsi vizualni orgie - ruda voda, bila sul a led, zluta uschla trava a do toho lamky. Noc jsme stravili kousek za lagunou v takovym brutalne vymrzlym domecku.

Posledni den jsme vstavali hodne brzo (kolem 5), protoze pred nama byla celkem dlouha streka pres ruzny atrakce zpatky do Uyuni. Rano byla zima asi nejbrutalnejsi - nasedli jsme do zamrzlyho jeepu (ridic musel dokonce zlehka zaizolovat chladic, aby nezamrz :)) a vyrazili napred ke gejzirum (Sol de Manana), kde jsme byli jeste pred vychodem slunce. Silene tu foukalo, coz jeste silenou kosu umocnilo, takze jsme jenom na chvilku vybehli, pokochali se, ja jsem zkusil zoufale neco malo vyfotit ve skoro tme a jeli jsme dal az pod vulkan Licancabur (skoro 6k) k laguna Verde a Branca. Po ceste byly paradni vyhledy na podivne barevny a tvarovany hory a mj. i zahradu Salvatora Daliho, coz jseou takovy skalni patvary umisteny prirodou jakoby s nejakym ucelem na piscity plani. Pak hned prisel nejprijemnejsi moment dne - snidane a koupel v termalnich pramenech. Naprosta parada - voda tak 40°C a venku tipuju tak kolem 5°C. Po koupacce uz nasledovala prakticky jenom dlouha jizda az do Uyuni - po ceste jsme se zastavili jeste na par zajimavejch mistech a hlavne jsme se kochali krajinou. Jeste jsme zase pichli, ale to uz byl detail a pri kvalite "vozovky" je to tam v podstate normalni.

Vecer jsme v Uyuni hned nasedli na bus smerem do Potosi. Jeli jsme pres noc a tentokrat to asi byla nejsilenejsi cesta - silene moc lidi nacpanejch v autobuse (nechapu, jak mistnaci zvladli celou noc stat v ulicce) a zase kombinace kosa + rozflakana cesta. Asi kolem 3h rano jsme vystoupili v Potosi a mastili do hostelu. Rano jsme potom vyrazili na obhlidku mesta. Ondrej se svoji Karolinou vyrazili na bus za pribuznejma do Santa Cruz a my s Kajqou sme si v klidu prosli cely mesto vcetne navstevy muzea Casa de Moneda, ktery je v takovy pevnosti, kde Spanele kdysi razili mince. Mesto Potosi bylo totiz v historii pomerne vyznamny - Spanele tu v kopci Cerro Rico objevili obrovsky naleziste stribra a dalsich kovu a diky tomu bylo jednu dobu Potosi nejvetsi a nejbohatsi mesto v cely S+J Americe. Je to taky nejvys polozeny mesto na svete - 4090mnm. Diky svy historii je Potosi proti jinejm mestum v Bolivii zajimavy svyma stavbama - jsou tu krasny historicky stavby, plno peknejch kostelu atd. Vecer jsme nasedli na nocni bus a vyrazili zpatky na nasi zakladnu do La Pazu. Tentokrat jsme byli sokovany, jak kvalitnim busem jsme jeli - skoro jsem si chvilema rikal, jestli nejsme nahodou zpatky v Evrope :)))

info o Salar de Uyuni na Wikipedii

info o Potosi na Wikipedii

mapka

67 Photos

Huayna Potosi (6088)

Vystup na udajne nejlehci 6k horu na svete a muj cil v Bolivii no1 :) V La Pazu jsme u jedny cestovky zakoupili 3denni vejlet s pruvodcem. Prvni den jsme vyrazili s panem pruvodcem Sabino a smluvenym taxikarem a dojeli jsme cestou necestou k refugio pod horou v cca 4700mnm. Tady jsme nafasovali paradni obed a poO vyrazili trenovat lezeni v ledu kousek nad chatu. Vecer jsme dostali opet paradni hamu, obhlidli si jeste teren kolem jezera kousek pod chatou a sli na kute. Este sem mel teda vlastne vecer skvelou prilezitost pocvicit spanelstinu - Sabinuv otec (bylo to takovy rodinny rifugio) mi vypravel kompletni historii Bolivie, dulezitost nadchazejiciho referenda a v neposledni rade pel slavu na skveleho Evo Moralese :)

Druhej den uz jsme po vydatny snidani a mate de coca vyrazili do krpalu. Vystup byl sice celkem narocnej, ale kratkej, takze uz jsme pred polednem dosahli naseho cile - Campo Alto Roca (5180). Tady nam Sabino opet navaril a poO jsme uz jenom zevlovali po okoli, kochali se vyhledama a kecali s dalsima turistama, ktery hodlali stejne jako my dalsi den vyrazit na vrchol. Po celkem brzky veceri jsme zalezli na pudicku rifugia na kute - bylo to celkem dobrodruzny, pze bylo pomerne narvano.

"Rano" jsme vstavali v 1:00 a na 2 byl naplanovanej odchod. Noc nebyla nic moc - Kajqa nebyla schopna kvuli vejsce spat skoro vubec a dokonce musela nasadit leky na vysokohorskou nemoc a ja jsem toho taky moc nenaspal. Tradicni mate de coca nas ale postavilo na nohy. Moc jsme ani nesnidali, pze jsme se obavali o svoje streva a zaludky - poblinkat se v takovy vejsce neni uplne idealni a clovek ma traveni takovy podivne rozhozeny. Rifugio je uz na kraji ledovce, takze jsme hned nasadili macky, navazali se a vyrazili do tmy. Slapalo nam to ze zacatku celkem dobre, ale jak jsme prekonali tak 5500, tak fyzicky a hlavne psychicky sily zacaly dost vyrazne ubyvat. Nakonec se nam ale zadarilo a stihli jsme vylezt na vrchol tesne pred svitanim, takze jsme si vychutnali paradni vrcholovou atmosferu. Bohuzel jsem byl tak oddelanej, ze nejak nebyla energie ani vule na nejaky kloudny foceni, tak fotek primo z vrcholu moc neni ;( Za par minut po svitani se uz prihnaly mraky a zacalo lehce snezit, tak jsme bezeli dolu. Celkem rychle jsme byli u rifugia, odkud jsme v noci vyrazeli, dali si svacinku a bezeli dolu, kde uz na nas cekal minibusik do La Pazu a cca ve 4 odpol uz jsme byli v centru La Pazu.

mapka

22 Photos

El Choro Trek

Ke konci naseho pobytu v Bolivii jsme stihli jeste s K nad plan projit jeden z nejznamejsich treku v Bolivii - El Choro Trek. Je to vejlet na cca 3-4 dny chuze, pricemz nejzajimavejsi na trase je, ze prekonava obrovsky vyskovy rozdil. Startuje se ze sedla La Cumbre, ktery je asi hodinku autem od La Pazu (asi 10km vzdusnou carou od Huayna Potosi) a je v cca 4700mnm. Odsud se vysplha jeste do sedla Chucura (cca 4900). Konec trasy je ve vesnicce Chairo v cca 1000mnm. Ze zacatku je to dost krpal dolu, ale jakmile se sejde ze sedla dolu do udoli, tak uz ma cesta celkem rozumnej sklon a druha polovina trasy je dokonce misty i dost vydatne do kopce, takze to neni jenom takova nuda celou cestu z kopce, jak by se mohlo zdat :)...TODO...Bohuzel jsem na tomhle vejlete fotograficky nejak vyhorel, tak pouzitelnych fotek moc neni ;(

mapka

21 Photos

Pokusy o portrety Bolivijcu

Pokusy o portrety Bolivijcu apod. Bohuzel se v Bolivii lidi foti dost spatne - ridi se poverou, ze jim foceni krade dusi :(

17 Photos

Zbytky

Zbyle fotky z Bolivie, ktere se mi jinam nepodarilo zaradit - hlavne foto z La Pazu a mensich vyletu.

22 Photos